Povrchové úpravy šperků - zlacení, pokovení

Wolframové, titanové, tistenové nebo ocelové prsteny a šperky s IP pokovením se musejí sundavat na veškerou práci a nesmějí přijít do styku s žádnými předměty, které mohou poškodit IP pokovení . (Mytí nádobí, veškeré ruční práce, aj.) Jestliže nejste prsteny ochotni sundávat, nedoporučujeme Vám nákup prstenů s IP pokovením (Pozlacení,Černá barva, Modrá atd...) . Upřednostněte raději prsteny v kombinaci s pravým zlatem nebo čisté bez IP pokovení.

Existují tyto základní povrchové úpravy šperků:

1. Galvanické pokovené šperků
Jedná se o celoplošné pokovení šperků. Při této metodě je nanášen kov (rhodium, zlato, platina) na šperk, který je zavěšen jako katoda do pokovovací lázně. U zlata se obvykle používá roztok obsahující ryzí zlato a to kyanid zlatitý. Průchodem proudu se na šperku usazuje vrstvička kovu. Vrstvička kovu (zlata) může být téměř libovolně silná, přičemž obvyklá uváděná síla zlacení je 2 mikrony. Tento způsob zlacení je používám např. u zlacených stříbrných piercingů do pupíku nebo rhodiování stříbrných šperků eventuálně rhodiování nebo platinování bižuterních šperků.

2. PVD pokovení (Physical Vapor Deposition) / IP (Ionic plating)
PVD pokovení
Jedná se o vakuové pokovení, které lze použít prakticky na jakýkoliv materiál, kovy, plasty, sklo, bižuterii, keramiku... kovů. Zlacení je velmi tvrdé a rovná se rovná cca. 12 mikronům zlacení galvanického.

Při PVD procesu je Nitrid Zirkonu ve formě výparů nanášen ve vakuové komoře na jiný kov. Výsledkem je dramatický nárůst odolnosti vůči korozi oproti běžnému pochromování. Přidání Nitridu během PVD nanášení zvyšuje tvrdost a mění povrch kovu nebo jiného materiálu na jasně zlatavý.

Jedná se o moderní technologii při které dochází k nanášení vrstev tvrdých materiálů na předměty za účelem zvýšení jejich užitých vlastností, vzhledu a životnosti. V podtlakové komoře za takřka naprostého vakua je magnetrony usměrněn tok interního plynu (nejčastěji Argon) směrem k výrobku. Na druhé straně komory je pomocí výboje plazmatu roztaven nanášený materiál povlaku, jehož atomy jsou proudem argonu a silného magnetického pole doslova vystřeleny na cílový výrobek. Zde po nárazu ulpí pevně na povrchu a vytvoří tak naprosto homogenní a vysoce odolnou vrstvu.

3)IP pokovení
Jedná se o iontové pokovování, které se provádí ve vakuu. V praxi to znamená, že Ionty jsou doslova nastřeleny na kov při vysoké rychlosti a pronikají přímo do materiálu. Výsledkem je vysoká odolnost proti otěru.

• Ačkoliv se jedná o moderní pokročilé metody pokovení, stále platí pravidlo, že se jedná pouze o povrchovou úpravu. Odolnost povrchové úpravy proti opotřebení (otěru) je různá a je závislá především na tom jak je s pokovených šperkem zacházeno. Lze předpokládat, že zejména ve více exponovaných místech šperku, po nějaké době dojde k prodření na základní materiál. Tomu nelze dlouhodobě zabránit žádnou výrobní technologií.

Jak prodloužit životnost pokovených šperků?

• Životnost  zkracují nejrůznější parfémy, líčidla a laky na vlasy, tedy obecně kosmetika. Chemické látky, které jsou v nich obsažené, mohou narušit a v horším případě i poškodit povrchovou úpravu šperku. Pokud se chystáte do společnosti, je vhodné provést nejprve veškeré kosmetické úpravy a až následně se zkrášlit šperky. Naopak při návratu domů, je vhodné odkládat šperky jako první.

• Také spaní, sportování nebo fyzická námaha mohou šperk mechanicky nebo povrchově poškodit.
• Změna vzhledu nebo narušen povrchu jednotlivých součástek může nastat u osob s agresivním potem nebo u osob používajících léky.

• Nejlépe je po příchodu ze zaměstnání uložit šperky do šperkovnice, kde budou chráněny proti všem vlivům světla, vlhkosti a podobně…

• Pokovené šperky nepatří do vody, je proto žádoucí ji před koupelí odložit. A to nejen doma ve vaně, ale i v bazénu nebo u moře. Na místech s výskytem síry, hlavně v lázních či u minerálních pramenů, šperky rovněž nepoužívejte. Chlór, sůl i vonné koupelové oleje šperky znehodnocují, stejně tak jako přímé slunce. Zejména dlouhodobé vystavování přímému slunečnímu světlu (opalování) šperku neprospívá.

Co je to tvrdost materiálu?

Tvrdost = schopnost materiálu (odpor) zabránit průniku cizích těles, opakem je měkkost.

Co je to křehkost?

Křehkost vyjadřuje sílu (práci), jakou je možné materiál rozbít, malá síla = křehký, opakem je houževnatost.

Co je to pevnost?

Pevnost je napětí, které je zapotřebí k rozdělení materiálu na dvě nebo více částí. Podle toho, jakým způsobem materiál namáháme, rozlišujeme pevnosti v tahu, tlaku, krutu, ohybu...

Co je to pružnost?

Pružnost vyjadřuje možnost deformace materiálu při jeho namáhání. Je-li materiál namáhán nějakou sílou, dochází k jeho deformaci. Jestliže po odstranění síly se materiál vrátí do původního stavu (tvaru) je pružný.